Vysoké teploty opět prověřují Evropu

Extrémní vedra v Evropě opět udeřila. Zažíváme je od roku 2022 pravidelně, teď ovšem přichází s měsíčním předstihem a postihují celý kontinent. V jihoevropských státech teploty přesahují i 40 °C,

Ovlivňují chod společnosti. Jsou vydávána varování seniorům, chronicky nemocným lidem a těhotným ženám. Mají se raději se zdržovat doma, vyhýbat slunci a dodržovat pitný režim. Není to od věci: statistiky ukazují, že nadměrné vedro zabije ročně v Evropě 44 tisíc lidí, což odpovídá populaci jednoho většího českého města.

Vedro se promítá i do ekonomiky. Vlna veder snížila hladinu Rýna, hlavní vnitrozemské námořní trasy, což omezuje přepravu nákladů. Sicílie nařídila zákaz práce venku v nejteplejších hodinách dne, stejně jako region Ligurie v severní Itálii. Italské odbory se snaží rozšířit toto opatření i do dalších regionů.

Zesiluje hrozba rozsáhlých požárů kvůli vyprahlé krajině. Velké obavy panují ve Francii a na těžkou sezónu se opět chystá Řecko. Mezi lety 2001-2024 tam oheň spálil 200 tisíc hektarů lesního porostu a minulý rok zaznamenalo 9500 lesních požárů. Míra zranitelnosti středomořských lesních ekosystémů je mimořádně vysoká a otázka nezní, zda k požárům dojde, ale jaký bude letos jejich rozsah. V živé paměti ještě jsou naši turisté prchající v roce 2023 před požáry na ostrově Rhodos.

Kvůli nadměrnému suchu jsou v pohotovosti hasiči napříč Evropou. Česko není výjimkou. Navíc jsou dvě skupiny našeho Hasičského záchranného sboru připraveny k případnému nasazení od poloviny července do poloviny srpna na základně nedaleko Atén.

Studie klimatologů ukazují, že extrémní vedra mohou mít souvislost s globálním oteplováním, protože jejich závažnost se také výrazně zvyšuje s rostoucí průměrnou globální teplotou. Podle programu Evropské unie pro pozorování země a jejího životního prostředí Copernicus činila v květnu průměrná teplota vzduchu na zemském povrchu 15,79 °C, což je o 0,53 °C více než ve stejném měsíci v letech 1991-2020. Ve srovnání s předindustriálním obdobím 1850 - 1900 je to pak o 1,4 °C více.

Problémy s nadměrným horkem mají i USA. Ashley Wardová, expertka na teplo na americké Dukeově univerzitě k tomu napsala v listu The New York Times, že se všichni nemusíme shodnout s vědeckými poznatky o oteplování planety, a s tím co je proti tomu třeba podniknout. Nicméně horko cítí všichni a je na místě nacházet konsensus, jak mu čelit.

Jako příklad uvádí nedávný vznik výboru pro extrémní horka amerického Kongresu zahrnujícího jak republikány, tak demokraty, který se bude zabývat reakcemi na sociální, ekonomická a bezpečnostní rizika tohoto fenoménu. V politicky polarizované Americe je to překvapivé.

Miloš Balabán, Právo